Často mám pocit, že se lidé při čtení etiket často soustředí zejména na tabulku výživových hodnot. Sledují všechna ta čísla a podle toho vyvozují, zda je potravina dobrá či špatná. Jakoby se se zdálo, že čísla určují, co je pro nás dobré a co ne.

V tomto článku bych chtěla vypíchnout zvláště to, že ať budou čísla vypadat jakkoliv krásně a přitažlivě, nikdy nebudou vypovídající hodnotou pokud bude potravina složena z nevhodných ingrediencí s převahou přidaných cukrů, nekvalitních tuků, sladidel, a bůh ví čeho ještě. Krásně tomu odpovídá přísloví není všechno zlato, co se třpytí. V tomto případě to platí dvojnásob. Tabulku nutričních hodnot doporučuji sledovat až jako druhý krok, jakmile si zkontrolujete samotné složení ingrediencí. Čemu bychom se ve složení měli ideálně vyvarovat? a neztrácet tudíž příliš času na číselnými hodnotami?

Čemu se ve složení vyvarovat?

❎ přidaný cukr – glukóza, fruktóza, glukózo-fruktózový sirup či naopak, invertní cukr, dextróza, maltóza, maltodextrin, třtinový cukr, hnědý cukr, zlatý sirup a mnoho dalších.

❎ nekvalitní a levné náhražky bílkovin – sójový izolát, kaseinát vápenatý a další.

❎ nekvalitní tuky – palmový, palmojádrový olej

❎ částečně ztužené (hydrogenované) tuky => zdroj trans tuků

❎ glutamát a jeho soli – např. kyselina glutamová, glutaman sodný, bílkovinný, sojový hydrohttps://zdravazmena.cz/wp-admin/post-new.php#lyzát, kvasnicový, sojový extrakt – více později v příspěvku o Éčkách

❎ umělá sladidla jako aspartam, sacharin, acesulfam K, cyklamáty

Podotýkám, že u každé komodity potravin je vhodné sledovat trošku jiné ukazatele, které si postupně budeme vysvětlovat u jednotlivých skupin potravin, ale takový to základ platí u všech.

Co u potravin sledujete nejvíce vy? Napadají vás nějaké další složky, které by se v potravinách určitě neměly vyskytovat?