Pečivo. Tmavé, celozrnné, vícezrnné, rustikální, cereální, s dýní, slunečnicí nebo snad s chia? Na trhu nalezneme nepřeberné množství nejrůznějších druhů pečiva, ale které pečivo je to správné, to zdravé, které je nejvíce vhodné?

V současné době se doporučuje nahrazovat běžné bílé pečivo zdravým celozrnným pečivem, vyrobeném nejlépe z kvásku. Celozrnné pečivo se vyrábí z celého obilného zrna a tak si uchovává veškeré důležité vitaminy (B, E), minerální látky (hořčík, zinek, měď) i zdraví prospěšnou vlákninu.

Naproti tomu běžné bílé pečivo se vyrábí pouze z vnitřní části obilného zrna, které je o většinu prospěšných látek ochuzeno a poskytuje nám především prázdnou energii a minimální obsah vlákniny. Existují však další druhy pečiva, které se jako zdravé jen tváří a nutriční hodnotu nám nepřináší.

Jak na to?

Při výběru pečiva je pro většinu rozhodující převážně barva, ta ale nemusí být sama o sobě vypovídajícím faktorem. V současné době je pečivo často dobarvováno, nejčastěji praženým žitem a ječmenem, ale někdy také karamelem nebo čekankou. Mezi další zavádějící informace patří již samotný název výrobku.

Pod názvy „cereální“ nebo „vícezrnný“ se ale většinou nic zdravého neskrývá. Výraz cereální totiž znamená jen to, že byl při výrobě použit některý z druhů obilí (cereálie). A vícezrnný značí, že výrobek obsahuje, mimo pšenici a žito, některé další olejniny či luštěniny v poměru minimálně 5 % (například slunečnicová semínka).

Výborným reprezentantem takového na první pohled „zdravého výrobku“ je oblíbená tmavá cereální kaiserka. Její základ tvoří bílá pšeničná mouka, která je dobarvená ječným extraktem, posypaná semínky a doplněná o řadu přídatných látek.

Pozor si dejte také na pšenično-žitné pečivo, neboť obsahuje 50 – 90 % pšeničné mouky. V pořadí druhé mouky totiž stačí výrobcům použít jen 10% a může se rázem objevit v názvu. Lépe je tomu v opačné variantě žitno-pšeničného pečiva. Takové pečivo musí obsahovat alespoň 50 % žitné mouky a minimálně 10 % pšeničné.

Závěrem

Při výběru vhodného pečiva je vždy nezbytné pátrat po jeho složení na štítku v regále, nikoliv jen sledovat barvu a název. Pomocníkem při sledování složení potravin je pravidlo dané legislativou, které deklaruje sestupnost ingrediencí zapsaných ve složení. Na prvním místě tedy nalezneme složku, která je ve výrobku nejvíce obsažena. Ve složení proto hledejte na prvním místě žitnou, celozrnnou mouku, popřípadě další vhodné alternativy muk (např. špaldová či pohanková mouka). Všechny obchody včetně supermarketů jsou povinné vám informace o složení produktů sdělit, tak se v případě potřeby nebojte zeptat :-).